Takový šofér si svůj životní úděl vybral dobrovolně a nikdo je k tomu nenutil. A velká většina by asi svůj životní úděl nevyměnila ani za zlaté prase s diamantovýma očima.
Každý z šoférů je povahově jiný, ale každý má jednu zálibu, a to svůj vůz. A protože ví, že v němu bude trávit větší část života, snaží si jej všelijak vylepšit. Drobnostmi a maličkostmi si vylepšuje svůj pobyt v kabině, kde se odehrává část jeho života. V podstatě tam i bydlí, pokud jezdívá delší trasy. Má s sebou malou kuchyň, protože do restaurací se mu nechce a má s sebou vše co je potřeba při dlouhé jízdě.
Největší problém bývá s vodou. Ani ne tak u nás, tady je benzínka krok, co skok, ale v zahraničí na extra trasách nevidíte vodu po celý den a řidič pít musí. V takových podmínkách podobných saharské poušti je voda prostě nutností a mnohdy na ní závisí lidský život. Takže ji řidič mít musí. A málokterý je rád, když se mu všude válejí plastové lahve, které všude překážejí a zabírají zbytečně spoustu volného místa. A toho není v kabině nikdy dostatek, to ví každý, i ten kdo kamion neřídí.
Proto většina dálkových řidičů sáhla po věci, která se nazývá kanystr na vodu 20l s vypustným kohoutem. Myslím, že je pouhým nošením dříví do lesa popisovat jeho výhody oproti spoustě plastových nebo ještě hůře skleněných flašek. A pokud je dvacet litrů málo, může si jich řidič koupit třeba pět. A sto litrů, ti už je zásoba třeba i na umytí rukou, nebo nohou. V tomto případě se už nemusí počítat každičká kapka.
Je samozřejmé, že jsem dálkové řidiče vybral jen a jen čirou náhodou. Ony kanystry mají nespočet využití, takže je může použít každý člověk. A je jedno kde, Třeba na zahrádce, kde voda není, nebo při cestování tam, kde by mohl být s pitnou vodou problém. Nuže, pokud takový kanystr ještě stále nemáte, tak si jej neváhejte objednat kliknutím na odkaz zde.